Encyklopedie koření

Kmín kořenný (Carum carvi), někdy uváděný také pod názvem kmín luční, je běžná rostlina z čeledi miříkovitých. Je to dvouletá, někdy i mnoholetá rostlina (to závisí na způsobu pěstování popř. roste-li planě na loukách).
Hospodářské využití kmínu je především jako pochutina do těsta v pekařství (pokmínovaný chléb), v konzervárenství, v likérnictví, ve farmacii a mnoha dalších odvětvích potravinářského průmyslu. Přidává se při vaření brambor, do kyselého zelí, k masům a do salátů.[1]
V ČR se kmín pěstuje přibližně na 1000 ha s průměrným výnosem 0,5 tun na 1 ha. Spotřebuje se ročně přibližně 1400 t kmínu, z toho domácí produkce je schopna zajistit produkci 500 t. Zbytek se dováží převážně z Německa a Nizozemí.

Šabrej kmínovitý (Cuminum cyminum) je jednoletá rostlina z čeledi miříkovitých. Semen se užívá jako koření a jsou známa pod názvem římský kmín.
V mediteránní oblasti se užíval s oblibou jako pepř pro svou ostrost. Jde o důležitou součást indické kuchyně a koření kari, kterému dodává jeho charakteristické aroma. Ve středoasijských zemích bývalého SSSR je znám pod názvem zira a přidává se do pilafu. V indonéské kuchyni se nazývá djintan. Na Balkáně (Bulharsko) se nazývá kimion a používá se ke kořenění mletých mas kebabčet, jinak do místních salámů a klobás. Stejně tak ve Středomoří do salámů tzv. italského typu, masových konzerv, sýrů ale i do chleba. Další užití našel v likérnictví.[1]

Kopr vonný (Anethum graveolens) je rostlina z čeledi miříkovitých (Apiaceae), jediný zástupce rodu Anethum.
Kopr se používá jako zelenina, koření a jako léčivka. Užívají se celé rostliny kromě kořenů - nať, listy, kvetoucí okolíky, zralé i nezralé semeno.
Na zeleno se sklízí do svazečků 15 až 20 cm vysoká mladá nať, ke konzervování se sklízí nať ve fázi prodlužovacího růstu. Lze sklízet až do doby květu. Výborně se suší. Chceme-li získávat semena, která při dozrávání snadno vypadávají, posekáme rostliny před jeho dozráním zrána za rosy a svážeme je do snopků, které dosušíme v panácích. Poté semena vymlátíme a dosušíme v tenké vrstvě.

Koriandr setý (Coriandrum sativum) je jednoletá rostlina z čeledi miříkovitých (Apiaceae), planě rostoucí ve Středomoří, odedávna pěstovaná v Indii a v Egyptě. Využívá se v gastronomii jako koření a dále i v léčitelství.
Koriandr se pěstuje také i v Česku, příbuzný anýzu, kmínu a kopru. Používá se jako koření, především k nakládání hub a zeleniny (červená řepa a okurky), do chleba, který tak činí stravitelnější, je klasickou přísadou do perníku, uzenářských výrobků, k přípravě jehněčího, vepřového a hovězího masa či ryb. Využití nachází také ve výrobě alkoholických nápojů včetně vín. U koriandru jsou poživatelné všechny části rostliny. Každá má své specifické aroma i chuť, rostlina jako celek páchne.[2] Listy mají nepatrnou příchuť anýzu, semena jsou nasládlá, aroma připomínající pomerančovou kůru a kořen je intenzivnější verzí listu. Koriandr tvoří jednu ze základních součástí indického karí a uplatňuje se v ostré mexické, arabské i čínské kuchyni.

Křen (Armoracia) je nevelký rod rostlin z čeledi brukvovité, zahrnující celkem 3 druhy. Je přirozeně rozšířen v Evropě a Asii. Křen selský je pěstován jako pochutina a rozšířil se i do dalších netropických oblastí Eurasie, severní Afriky, Severní Ameriky i na odlehlý Nový Zéland. V České republice roste pouze jediný druh, křen selský.

Kurkuma neboli indický šafrán je koření ze sušeného mletého oddenku kurkumovníku dlouhého (Curcuma longa), žluté barvy. Původ je v jižní Asii, největším producentem je Indie. Obsahuje asi 5 % éterického oleje (hlavní složky sabinen, felandren a žluté barvivo kurkumin). Používá se v kari koření. Někdy se výtažky z kurkumovníku (Curcuma longa) používají i jako lék proti rakovině. Tato asijská užitková rostlina z čeledi zázvorníkovitých má vynikající protizánětlivé účinky a je prokazatelně antioxidantem. Nejnověji se zjistilo, že významně podporuje mozkové kognitivní funkce, zejména u starších lidí. Je to přírodní a velmi účinný mozkový doping, který poskytuje kari koření[zdroj?]. Výsledky výzkumů byly zveřejněny v American Journal of Epidemiology. Z kurkumy se také vyrábí škrobová moučka; na trhu se objevuje pod názvem Arrowrot, někdy se také nazývá koa. Používá se např. k zahušťování rybích a želvích polévek.
Kurkumy se používá též jako barviva do potravin. Například se používá jako barvivo do bezvaječných těstovin, polévek, rýže atd. pro dosažení žluté barvy.